Impulsem k napsání těchto zážitků bylo hubnutí s kamarádkami, během něhož jsme si vyměnily řadu poznatků, naučily se nová pravidla a snažily se navzájem podporovat. Hodně jsme si slibovaly od kurzu, kam jsme se přihlásily. Po určitém čase, kdy jsme získaly rutinu a snaha se stala trochu stereotypní, jsme se shodly na tom, že nás to úplně nebaví. Odhodlání vydržet jsme ale měly a nakonec se nám leccos podařilo. V životě je pořád co napravovat.
Při první lekci jsme vyzpovídaly ostatní ženy a zjistily, že dochází do kurzů opakovaně. To byla známka, že hubnutí je program na celý život a nikdy se nesmí polevit. Některé i přes opakované docházení měly stále nadváhu a při každotýdenním zpovídání se z předešlých hříchů přiznaly řadu poklesků. Klesání na mysli, kroky stranou v načaté cestě a polevování v disciplíně jsou důvodem, proč je nadváha a obezita náš trvalý marný boj. I můj.
Proto mě napadlo sepsat pár osvědčených pravidel znovu a k nim připsat něco pro inspiraci. Pro nekonečný boj je totiž nejdůležitější mít u sebe zápisník a všechno si neustále zapisovat. Cokoli. Pocity, energetický příjem, pohybové aktivity, všechno, co nám udělalo radost nebo naopak rozesmutnilo. Přála bych si, aby tohle byl kamarád, průvodce, deník, pomocník.
